Ještě zhruba měsíc (do konce října 2016) bude v plzeňské Velké synagoze výstava Farm Security Administration (FSA).
Vystaveny jsou tu fotografie z mnohatisícového souboru, který vznikl v letech 1935-1942, v době velké hospodářské krize když F. D. Roosevelt vyhlásil svůj ekonomický program Nový úděl (New deal). Následně vzniklo několik různých programů a agentur, které měly podpořit zaváděná opatření. A současně měla vzniknout fotodokumentace. FSA byla největší z těchto agentur, navíc v čele její historické sekce stál Roy Emerson Stryker.
Profesor ekonomie a amatérský fotograf sice sám dodal nějaké fotografie, ale jeho hlavní význam pro FSA byl v jeho manažerské a editorské práci. Podařilo se mu shromáždit tým excelentních fotografů. Ať to byli lidé již zvučných jmen jako Walker Evans, Russel Lee, či Dorothea Lange, nebo začátečníci, kteří se záhy proslavili jako Carl Mydans, Marion Post Wolcot a další. Stryker dal fotografům instrukce co fotit, kde fotit, vypracoval každému cestovní plán. Ale, a to je důležité, neřekl jim jak fotit. A tato volnost se vyplatila. Sám Stryker rozsáhlou sbírku neobohatil množstvím svých snímků, nedocenitelná byla jeho práce obrazového editora. Fotografové FSA dodávali ročně kolem 30 000 snímků, (celkový počet Stryker odhadoval na 270 000) z nichž Stryker vybíral snímky k publikaci. Ty pak přebíraly prestižní novny a magazíny jako Time, Fortune, Look či Life. Zprvu byly snímky publikovány pod společnou značkou FSA, později již pod autorovým jménem. I když film Kodachrom přišel na trh rovněž v roce 1935, ze 164 000 dochovaných fotografií je jen zhruba tisícovka barevných. Barevnou fotografii nejvíce používal Jack Delano, který na barvu fotil nejen venku za dobrých světelných podmínek (např. Vermontská pouť v Rutlandu), ale i v továrních halách. Kurátor výstavy Radovan Kodera z celkového počtu vybral 250 černobílých snímků, které jsou vystaveny v celé prostoře Velké Synagogy.
Pochopitelně nemůže chybět ikonický snímek Dorotey Langeové Migrant mamma, u nás též známý jako Kočující (migrující) matka. Vystaveny jsou ještě dva další snímky ze série, kterou Langeová s Florence Owens Tomsonovou nafotila. Migrant mamma je zajisté působivý snímek se silnou výpovědí. Ovšem její věhlas zatlačuje do pozadí další snímky Langeové, jako je snímek matky či skupinový snímek její rodiny, která má být vrácena z Kalifornie do Oklahomy, odkud rodina přišla. Velice působivé jsou například snímek třiaosmdesátiletého osadníka, který čeká na přesídlení od Theodora Junga, obrázek Jacka Delana z trestaneckého tábora nebo snímky Walkera Evanse z Arkansasu postiženého povodní. Oč méně úsměvů divák na fotografiích najde, o to více bídy a beznaděje je vepsáno ve tvářích portrétovaných lidí. V tom bylo poslání fotografů FSA, ukázat lidem bídu farmářů, které postihla kombinace hospodářské krize a velkého ekologického maléru. Ale FSA nešlo jen o bulvární popis bídy, účelem bylo přesvědčit lidi, že je nutno podpořit programy, které mají migrujícím pomoci, aby se znovu postavili na vlastní nohy.
O tom, že se jim to skutečně povedlo, svědčí slova jiného slavného fotografa Ansela Adamse: To nejsou fotografové. To jsou sociologové s fotoaparáty.
Pokud Vás ve fotografii nebaví pouze načančaný glamour a fashion, pak neváhejte a do Plzně se rozjeďte. Myslím, že nebudete litovat.
IB